Spinální muskulární atrofie (SMA)
Spinální muskulární atrofie je druhým nejčastějším letálním autozomálně recesivním onemocněním s incidencí 1:6000 – 1.10 000 živě narozených a s frekvencí heterozygotů v kavkazské populaci 1:37.
Stanovení počtu kopií genu SMN1 a SMN2 se provádí na základě detekce počtu kopií exonu 7 a exonu 8 v genech SMN1 a SMN2 metodou MLPA (multiple ligationdependent probe amplofication). Geny SMN1 a SMN2 kódují stejný protein. Větší význam má gen SMN1, gen SMN2 zodpovídá jen za 10-15% tvorby funkčního SMN proteinu, ve srovnání s genem SMN1.
Počet kopií genu SMN2 je variabilní, jen u 60-70% populace se vyskytují dvě kopie. Delece genu SMN2 v homozygotním stavu je přítomna u 5% zdravých jedinců. SMN1 a SMN2 se od sebe liší dvěma jednonukleotidovými změnami (jednou v exonu 7 a druhou v exonu 8), která ovlivňuje sestřih mRNA transkriptů. U 96,4% SMA pacientů se vyskytuje homozygotní delece exonu 7 i exonu 8 nebo pouze exonu 7. Asi u 5% vzorků může vlivem genové konverze mezi geny SMN1 a SMN2 dojít ke vzniku chimérního genu, který obsahuje SMN1 exon 7 sekvenci a SMN2 exon 8 sekvenci. Takový hybridní gen je funkční a kóduje identický protein jako nehybridní SMN1 gen.