Skip to main content

Genetika

Genetická vyšetření pomáhají odhalit možné souvislosti, které mohou ovlivnit léčbu, těhotenství nebo celkové zdraví. Neoddělitelnou součástí jsou konzultace s klinickým genetikem.

Lékařská genetika

Genetické vyšetření je důležitou součástí péče u párů, které se léčí s neplodností. Klinický genetik s vámi nejprve probere osobní i rodinnou anamnézu a na jejím základě doporučí cílená vyšetření a další postup.

Standardně prováděné testy

Mezi standardně prováděná vyšetření patří stanovení trombofilních mutací, vyšetření karyotypu z periferní krve, screening cystické fibrózy a spinální muskulární atrofie.

Konzultace s genetikem

Konzultace s klinickým genetikem nabízíme nejen v rámci léčby neplodnosti, ale i při širším spektru indikací, například u hereditárních nádorových syndromů nebo autoimunitních a revmatologických onemocnění.

Naše genetické pracoviště je zároveň partnerem reprodukčních klinik po celé České republice, kterým poskytujeme komplexní laboratorní genetickou podporu včetně preimplantačního genetického testování a prekoncepčního screeningu skrytých přenašečů patogenních variant v genech pro autozomálně recesivní a X-vázaná monemocnění (panel FERTI GeneScreen).

Seznam vyšetření

Ankylozující spondylitida

Běchtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida, spondylartritida) je chronické zánětlivé revmatické onemocnění.

Detekce cystické fibrózy

Cystická fibróza je jedním z nejčastějších závažných autozomálně recesivních onemocnění v evropské populaci s incidencí 1 : 2500 narozených dětí.

Familiární hypercholesterolemie

Familiární hypercholesterolemie (FH) je z klinického hlediska nejzávažnější formou vrozené poruchy lipidového metabolismu, při níž dochází k poruše vychytávání LDL částic prostřednictvím LDL receptoru (LDL-R).

FERTI GeneScreen

FERTI GeneScreen je moderní genetický test navržený pro páry, které chtějí minimalizovat riziko narození dítěte se závažným dědičným onemocněním.

Hereditární nádorové syndromy

Většina nádorových onemocnění vzniká sporadicky, přibližně 5–10 % případů má však dědičný základ.

Neinvazivní prenatální screening (NIPT-OL)

Klid a jistota pro Vás a Vašeho potomka.

Preimplantační genetické testování aneuploidií (PGT-A)

PGT-A slouží ke stanovení počtu chromozomů embrya před transferem do dělohy.

Psoriáza

Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění kůže s multifaktoriální dědičností, postihující přibližně 2–3 % evropské populace.

Revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění neznámé etiologie charakterizované chronickou synovitidou, destrukcí kloubní chrupavky a periartikulární osteoporózou.

Spinální muskulární atrofie (SMA)

Spinální muskulární atrofie (SMA) je závažné autozomálně recesivní neurodegenerativní onemocnění způsobené mutacemi v genu SMN1 na chromozomu 5q13.

Stanovení karyotypu z periferní krve

Vyšetření karyotypu z periferní krve je základní cytogenetická metoda umožňující analýzu počtu a struktury chromozomů.

Trombofilní mutace – dvě mutace

Mutace faktoru V Leiden (G1691A) a protrombinová mutace faktoru II (G20210A) patří k nejčastějším hereditárním trombofilním stavům v evropské populaci.

Vrozená ztráta sluchu

Vrozená nedoslýchavost je jednou z nejčastějších senzorických vad s genetickým základem.

Vyšetření mikrodelecí chromozomu Y (AZF oblasti)

Oblast AZF (azoospermia factor) na dlouhém raménku chromozomu Y (Yq11) obsahuje geny nezbytné pro normální průběh spermatogeneze.

Vyšetření syndromu fragilního X – FRAXA

Syndrom fragilního X chromozomu je nejčastější dědičnou příčinou středně těžké mentální retardace a druhou nejčastější genetickou příčinou mentální retardace u mužů po Downově syndromu.

Laboratorní
genetika

Dokumenty ke stažení

Contact Details
Dokumenty ke stažení
Thank you! Your submission has been received!
Oops! Something went wrong while submitting the form.

Úhrada výkonů a ceník

Stáhne se PDF (167 kB)

Seznamte se s naším týmem

O celý průběh léčby se stará tým lékařů, embryologů a dalších specialistů, kteří spolu úzce spolupracují při hledání nejvhodnějšího postupu. 

MUDr. Enkhjargalan Mracká

lékař

Mgr. Radek Měch

vedoucí genetické laboratoře

Ankylozující spondylitida

Běchtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida, spondylartritida) je chronické zánětlivé revmatické onemocnění. Projevuje se zánětlivým procesem osového skeletu a kloubů (někdy i vnitřních orgánů, popř. oční duhovky) provázeným chronickou bolestí, který vede k postupnému omezování hybnosti páteře, hrudníku a snižování dechové kapacity plic. Jedná se o autoimunitní onemocnění, kdy příčina rozvoje není zcela známá. Onemocnění postihuje až 1 % populace, přičemž Bechtěrevova nemoc se nejčastěji projeví ve věku 18 až 30 let, a to dvakrát až třikrát častěji u mužů než u žen.

U 90 % pacientů je nemoc asociována s expresí povrchového antigenu HLA-B27. Samotná přítomnost HLA-B27 (7 % obyvatel v ČR) však ke vzniku Bechtěrevovy nemoci ještě nevede, nicméně pravděpodobnost onemocnění je u nositelů tohoto antigenu mnohonásobně vyšší než u osob bez něj. Detekce exprese povrchového antigenu HLA-B27 může významnou měrou přispět k diferenciální diagnostice, včasné a cílené terapii, eventuálně prevenci u rizikových členů v rodině.

Jak vyšetření pomáhá

Vyšetření se zaměřuje na přítomnost antigenu HLA-B27, který je s tímto onemocněním často spojován. Výsledek může pomoci při upřesnění diagnózy a včasném zahájení cílené léčby. U příbuzných s podobnými obtížemi může přítomnost HLA-B27 přispět k objasnění jejich potíží.

Detekce cystické fibrózy

Cystická fibróza je jedním z nejčastějších závažných autozomálně recesivních onemocnění v evropské populaci s incidencí 1 : 2500 narozených dětí. Způsobují ji mutace v genu CFTR, který kóduje chloridový kanál účastnící se regulace sekrece exokrinních žláz. Klinicky se projevuje chronickým postižením plic, slinivky břišní a u mužů také obstrukční azoospermií v důsledku vrozeně chybějícího chámovodu (CBAVD). Frekvence přenašečství v evropské populaci se odhaduje na 1 : 25. Přenašeči jsou klinicky zcela zdraví a bez cíleného vyšetření svůj stav neznají. Vyšetření je indikováno u mužů s obstrukční azoospermií nebo CBAVD, u partnerů známého přenašeče, při pozitivní rodinné anamnéze CF a standardně v rámci prekoncepčního genetického screeningu.

V laboratoři provádíme přímé vyšetření 36 nejčastějších mutací CFTR genu a stanovení polymorfismu v intronu 8 (IVS8 Tn/TGn). Sledované mutace tvoří v naší populaci cca 91 % všech patologických alel CFTR genu.

Odběr

Pro molekulárněgenetická vyšetření potřebujeme odběr 2–5 ml nesrážlivé periferní krve (K3-EDTA).

Skladování: 4–8 °C po dobu max. sedmi dní.

Jak vyšetření pomáhá

Genetické vyšetření umožňuje odhalit nejčastější mutace spojené s cystickou fibrózou a určit případné přenašečství. Výsledky mohou pomoci při plánování těhotenství, léčbě neplodnosti i posouzení genetických rizik v rodině.

Familiární hypercholesterolemie

Familiární hypercholesterolemie (FH) je z klinického hlediska nejzávažnější formou vrozené poruchy lipidového metabolismu, při níž dochází k poruše vychytávání LDL částic prostřednictvím LDL receptoru (LDL-R). V důsledku toho dochází k hromadění LDL částic v krevní plazmě. Hromadění cholesterolu v krvi zvyšuje riziko aterosklerózy a infarktu myokardu.

Apolipoprotein B100 (APOB100) je jednou z forem apolipoproteinu B, který tvoří základní proteinovou složku lipoproteinů o nízké a velmi nízké hustotě (LDL, VLDL). Hraje tak významnou roli při transportu lipidů a cholesterolu. Kauzální mutace v genu APOB jsou považovány za definitivní nebo téměř definitivní průkaz onemocnění.

Nejrozšířenější mutací genu APOB je mutace R3500Q, která vede k záměně aminokyseliny argininu (Arg) za glutamin (Gln) v pozici 3500. Tato genetická porucha je označována jako familiární defekt APOB. Ačkoli je frekvence mutované alely u zdravé populace pouze 0,1 %, u jedinců s familiární hypercholesterolemií je její frekvence až 10 %.

Odběr

Pro molekulárněgenetická vyšetření potřebujeme odběr 2–5 ml nesrážlivé periferní krve (K3-EDTA).

Skladování: 4–8 °C po dobu max. sedmi dní.

Jak vyšetření pomáhá

Genetické vyšetření se zaměřuje na změny v genech spojených s poruchou zpracování cholesterolu, nejčastěji v genu APOB. Výsledky mohou pomoci potvrdit dědičnou příčinu onemocnění a upřesnit další doporučený postup pro pacienta i další členy rodiny.

FERTI GeneScreen

FERTI GeneScreen je moderní genetický test navržený pro páry, které chtějí minimalizovat riziko narození dítěte se závažným dědičným onemocněním. Test se zaměřuje na detekci skrytých patogenních variant v genech pro autozomálně recesivní a X-vázaná onemocnění, které může mít každý z nás, aniž by o tom věděl. Ve středoevropské populaci se přibližně 1–2 % dětí rodí s monogenním onemocněním. Přestože genetický screening toto riziko nemůže zcela vyloučit, FERTI GeneScreen ho dokáže výrazně snížit, a tím významně přispět k informovanému a bezpečnému plánování rodiny. Vyšetření je vhodné pro všechny páry, které plánují těhotenství, ať už přirozenou cestou, nebo s pomocí asistované reprodukce, přičemž v rámci testu dochází k vyšetření variant genů pro více než 180 onemocnění. Cena screeningu je 7500 Kč u každého z páru při splnění indikačních kritérií na úhradu části vyšetření ze zdravotního pojištění. Cena screeningu pro samoplátce je 15 000 Kč u každého z páru.

Odběr

Pro molekulárněgenetická vyšetření potřebujeme odběr 2–5 ml nesrážlivé periferní krve (K3-EDTA).

Skladování: 4–8 °C po dobu max. sedmi dní.

Jak vyšetření pomáhá

Screening může riziko narození dítěte se závažným monogenním onemocněním výrazně snížit a poskytuje párům důležité informace ještě před početím. Je vhodný pro páry plánující přirozené těhotenství i pro ty, které zvažují nebo podstupují asistovanou reprodukci.

Hereditární nádorové syndromy

Většina nádorových onemocnění vzniká sporadicky, přibližně 5–10 % případů má však dědičný základ. Hereditární nádorové syndromy jsou způsobeny zárodečnými mutacemi v genech zajišťujících kontrolu buněčného dělení, opravu DNA nebo regulaci nádorových supresorů. Nositel takové mutace má celoživotně výrazně zvýšené riziko vzniku specifických nádorů, často v mladším věku, mnohočetně a s vyšší pravděpodobností výskytu u příbuzných prvního stupně.

Molekulárněgenetické vyšetření umožňuje toto riziko identifikovat ještě před vznikem onemocnění, nastavit individuální dispenzární program a v případě pozitivního nálezu rozšířit testování na ohrožené členy rodiny. V kontextu reprodukční medicíny má genetické vyšetření hereditárních nádorových syndromů zásadní význam také při plánování rodiny – preimplantační genetické testování (PGT-M) umožňuje přenos embryí bez přenosné mutace a přerušení řetězce dědičného rizika v další generaci.

Testování provádíme v souladu s doporučeními Společnosti lékařské genetiky a genomiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SLG ČLS JEP).

Genetické vyšetření je indikováno klinickým genetikem po důkladném zhodnocení osobní a rodinné anamnézy pacienta. Předpokladem je splnění stanovených indikačních kritérií svědčících pro některý z hereditárních nádorových syndromů.

Odběr

Pro molekulárněgenetická vyšetření potřebujeme odběr 2–5 ml nesrážlivé periferní krve (K3-EDTA).

Skladování: 4–8 °C po dobu max. sedmi dní.

Jak vyšetření pomáhá

Genetické vyšetření pomáhá odhalit zárodečné mutace v genech, které souvisejí s kontrolou buněčného dělení a opravou DNA. Výsledky mohou umožnit včasné určení rizika, nastavení individuálního sledování a v případě pozitivního nálezu také doporučení vyšetření pro ohrožené členy rodiny. V rámci plánování rodiny může mít vyšetření význam i pro zvažování dalšího postupu, například možnost PGT-M při asistované reprodukci.

Neinvazivní prenatální test (NIPT-OL)

Jedná se o neinvazívní prenatální screeningový test ze vzorku žilní krve matky, který analyzuje volnou fetální DNA (cffDNA) v plazmě. Test s vysokou citlivostí stanoví riziko nejčastějších genetických vad – vybraných chromozomálních aneuploidií plodu.

V průběhu těhotenství se části volné DNA odpovídající genetické výbavě plodu (cffDNA) uvolňují do krevního oběhu matky a jsou přítomny v krevní plazmě. Tyto fragmenty jsou následně analyzovány metodou vysokokapacitní digitální polymerázové řetězové reakce (dPCR).

Jedná se o prenatální screeningový test s nejvyšší citlivostí pro záchyt uvedených chromozomálních vad plodu. Senzitivita – poměr zachycených aneuploidií k jejich celkovému výskytu – dosahuje 99 %.

Test se provádí po tzv. prvotrimestrálním screeningu. NIPT-OL je možno odebrat kdykoli po 12. týdnu gravidity.

Díky moderní technologii je výsledek testu velmi rychle k dispozici – do 5 pracovních dnů od odběru krve. Je možno zvolit „statim“ vyšetření – výsledek je pak hotov do 48 hodin. Tyto časové limity umožní prožít zbytek těhotenství v klidu.

NIPT-OL je screeningový test. Výsledek je konzultován klinickým genetikem, který v případě pozitivního nálezu doporučí další vyšetření.

Preimplantační genetické testování aneuploidií (PGT-A)

PGT-A slouží ke stanovení počtu chromozomů embrya před transferem do dělohy. Vyšetření se provádí metodou NGS (masivně paralelní sekvenování) z biopsie 5–10 buněk trofektodermu odebraných 5.–6. den vývoje ve stadiu blastocysty. Uvolněná DNA je amplifikována metodou celogenomové amplifikace a následně sekvenována. Sekvenované fragmenty jsou poté mapovány na referenční genom a vyhodnoceny z hlediska počtu kopií jednotlivých chromozomů.

Embrya s normálním počtem chromozomů označujeme jako euploidní a jsou doporučena k transferu. Patologické nálezy – aneuploidie – zahrnují trizomie, monozomie nebo segmentální odchylky postihující část chromozomu. Diagnostická spolehlivost pro euploidní a aneuploidní embrya přesahuje 97 %.

Vyloučením aneuploidních embryí z transferu lze dosáhnout vyššího podílu úspěšných implantací, snížit riziko potratu z genetické příčiny a zkrátit celkovou dobu léčby potřebnou k narození zdravého dítěte.

Materiál

Buňky trofektodermu odebrané 5.–6. den vývoje ve stadiu blastocysty.

Skladování: –20 °C

Jak vyšetření pomáhá

PGT-A může zvýšit šanci na úspěšné uhnízdění, snížit riziko potratu z genetické příčiny a zkrátit dobu léčby potřebnou k dosažení těhotenství. Výsledky jsou důležitým podkladem pro plánování dalšího postupu.

Psoriáza

Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění kůže s multifaktoriální dědičností, postihující přibližně 2–3 % evropské populace. Genetická predispozice hraje klíčovou roli: u příbuzných prvního stupně je riziko onemocnění několikanásobně vyšší než v běžné populaci. Nejvýznamnějším genetickým rizikovým faktorem je alela HLA-C*06:02 v oblasti hlavního histokompatibilního komplexu (MHC) na chromozomu 6p21, která se vyskytuje přibližně u 35–50 % pacientů s psoriázou vulgaris. Molekulárněgenetické vyšetření HLA-C typizací může přispět k diferenciální diagnostice a ovlivnit volbu biologické léčby – přítomnost HLA-C06:02 bývá spojena s lepší odpovědí na ustekinumab.

Vyšetření se provádí z periferní krve a je součástí komplexního genetického vyšetření u pacientů s diagnostikovanou nebo suspektní psoriázou, případně u jedinců s pozitivní rodinnou anamnézou.

Odběr

Pro molekulárněgenetická vyšetření potřebujeme odběr 2–5 ml nesrážlivé periferní krve (K3-EDTA).

Skladování: 4–8 °C po dobu max. sedmi dní.

Jak vyšetření pomáhá

Genetické vyšetření může pomoci odhalit dědičné souvislosti spojené se vznikem lupénky. Výsledky mohou být přínosné při upřesnění diagnózy i hledání vhodného postupu další léčby.

Revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění neznámé etiologie charakterizované chronickou synovitidou, destrukcí kloubní chrupavky a periartikulární osteoporózou. Postihuje převážně drobné klouby končetin. Onemocnění však může mít i mimokloubní projevy, jako jsou například kožní příznaky ve formě revmatoidních uzlů, plicní fibróza, poškození ledvin či anémie. Příznaky onemocnění se rozvíjejí nejčastěji mezi 20. a 40. rokem života, a to dvakrát až třikrát častěji u žen než u mužů, prevalence je 0,5–1 %. Revmatoidní artritida patří mezi multifaktoriální onemocnění, na jejichž vzniku se podílí celá řada faktorů. Je spojena mimo jiné s alelami HLA-DRB1. Detekce těchto rizikových alel může přispět k diferenciální diagnostice, včasnému zahájení cílené terapie a k posouzení v kontextu rodinné anamnézy.

Odběr

Pro molekulárněgenetická vyšetření potřebujeme odběr 2–5 ml nesrážlivé periferní krve (K3-EDTA).

Skladování: 4–8 °C po dobu max. sedmi dní.

Jak vyšetření pomáhá

Genetické vyšetření se zaměřuje na vybrané znaky v systému HLA, které mohou souviset se zvýšeným rizikem rozvoje onemocnění. Výsledky mohou pomoci při upřesnění diagnózy a včasném zacílení léčby; u příbuzných s podobnými obtížemi mohou přispět i k objasnění jejich potíží.

Spinální muskulární atrofie (SMA)

Spinální muskulární atrofie (SMA) je závažné autozomálně recesivní neurodegenerativní onemocnění způsobené mutacemi v genu SMN1 na chromozomu 5q13. Ty vedou k progresivnímu úbytku motorických neuronů předních rohů míšních a těžké svalové slabosti. Je jednou z nejčastějších genetických příčin dětské mortality – frekvence přenašečství v evropské populaci se odhaduje na 1 ze 40 až 1 z 50. Přenašeči jsou klinicky zcela zdraví a bez cíleného vyšetření svůj stav neznají. Analýza se provádí z periferní krve metodou MLPA (kit P060), která umožňuje stanovení počtu kopií genu SMN1 a spolehlivou detekci nejčastějších delecí exonu 7. Vyšetření je indikováno v rámci prekoncepčního screeningu, u partnerů známého přenašeče nebo pacienta s diagnostikovanou SMA a při pozitivní rodinné anamnéze.

Odběr

Pro molekulárněgenetická vyšetření potřebujeme odběr 2–5 ml nesrážlivé periferní krve (K3-EDTA).

Skladování: 4–8 °C po dobu max. sedmi dní.

Jak vyšetření pomáhá

Vyšetření se provádí z periferní krve a zaměřuje se na stanovení počtu kopií genu SMN1 a detekci nejčastějších delecí. Výsledky mohou pomoci potvrdit diagnózu, určit přenašečství a upřesnit genetická rizika při plánování těhotenství.

Stanovení karyotypu z periferní krve

Vyšetření karyotypu z periferní krve je základní cytogenetická metoda umožňující analýzu počtu a struktury chromozomů. Kultivované lymfocyty jsou zpracovány metodou GTG pruhování, které vytváří charakteristický proužkový vzor jednotlivých chromozomů a umožňuje detekci numerických aberací, jako jsou trizomie nebo monozomie, i strukturálních přestaveb zahrnujících delece, duplikace, inverze nebo translokace. Vyšetření je indikováno u obou partnerů při opakovaných potratech, poruchách plodnosti nevyjasněné etiologie, před zahájením IVF/ICSI a při suspekci na chromozomální příčinu reprodukčního selhání.

Odběr

Pro cytogenetické vyšetření karyotypu z periferní krve potřebujeme odběr 3–5 ml periferní krve do odběrové soupravy s heparinem.

Skladování: 4–8 °C. Transport do laboratoře je nutno zajistit co nejdříve, nejpozději do pěti dní od odběru.

Jak vyšetření pomáhá

Může přispět k objasnění příčin genetických nebo reprodukčních obtíží a pomoci při plánování další léčby či těhotenství. Vyšetření se provádí z odběru periferní krve.

Trombofilní mutace – dvě mutace

Mutace faktoru V Leiden (G1691A) a protrombinová mutace faktoru II (G20210A) patří k nejčastějším hereditárním trombofilním stavům v evropské populaci. Mutace faktoru V Leiden se vyskytuje u 3–8 % evropské populace a způsobuje rezistenci aktivovaného faktoru V vůči štěpení proteinem C, což vede ke zvýšené tendenci ke vzniku trombózy. Protrombinová mutace G20210A je přítomna u 1–3 % populace a způsobuje zvýšenou hladinu protrombinu v plazmě s následným protrombotickým efektem. Obě mutace se dědí autozomálně dominantně a jejich klinický dopad je výrazně vyšší u nositelů obou variant současně. V kontextu reprodukční medicíny jsou tyto mutace spojeny se zvýšeným rizikem opakovaných potratů, poruch implantace, preeklampsie a dalších těhotenských komplikací.

Vyšetření je indikováno před nasazením hormonální antikoncepce nebo HRT u žen s osobní či rodinnou anamnézou tromboembolické nemoci (TEN), při primární sterilitě nebo opakovaných potratech, u těhotných žen s anamnézou TEN nebo závažnými těhotenskými komplikacemi (preeklampsie, abrupce placenty, retardace plodu) a po prodělání idiopatické TEN. Při pozitivním záchytu je vhodné vyšetření rozšířit na příbuzné prvního stupně. Indikace jsou součástí doporučeného postupu SLG ČLS JEP.

Odběr

Pro molekulárněgenetická vyšetření potřebujeme odběr 2–5 ml nesrážlivé periferní krve (K3-EDTA).

Skladování: 4–8 °C po dobu max. sedmi dní.

Jak vyšetření pomáhá

Objasňuje zvýšené riziko trombóz, opakovaných potratů nebo komplikací v těhotenství. Výsledky jsou důležité také pro nastavení vhodné prevence a dalšího postupu léčby.

Vrozená ztráta sluchu

Vrozená nedoslýchavost je jednou z nejčastějších senzorických vad s genetickým základem. Mutace v genu GJB2 (chromozom 13q12), kódujícím protein konexin 26, jsou nejčastější příčinou autozomálně recesivní nesyndromické ztráty sluchu s incidencí přibližně 1 z 5000 novorozenců. Konexin 26 zajišťuje iontový transport ve vnitřním uchu a jeho deficit vede k poruše funkce kochley. V české populaci je prevalentní mutace 35delG. Přenašeči jsou klinicky zdraví a bez cíleného vyšetření svůj stav neznají. Analýza se provádí z periferní krve metodou MLPA cílenou na detekci nejčastějších patogenních variant genu GJB2.

Vyšetření je indikováno při pátrání po příčině vrozené prelingvální ztráty sluchu, u slyšících příbuzných v rodinách se známou mutací genu GJB2, při vyšetření dárců gamet, u partnera přenašeče před plánovaným těhotenstvím a při ověření přítomnosti mutace u partnerů v příbuzenském vztahu.

Odběr

Pro molekulárněgenetická vyšetření potřebujeme odběr 2–5 ml nesrážlivé periferní krve (K3-EDTA).

Skladování: 4–8 °C po dobu max. sedmi dní.

Jak vyšetření pomáhá

Genetické vyšetření může pomoci potvrdit příčinu vrozené ztráty sluchu, odhalit případné přenašečství a upřesnit další doporučený postup. Výsledky mohou být důležité také pro ostatní členy rodiny a plánování těhotenství.

Vyšetření mikrodelecí chromozomu Y (AZF oblasti)

Oblast AZF (azoospermia factor) na dlouhém raménku chromozomu Y (Yq11) obsahuje geny nezbytné pro normální průběh spermatogeneze. Mikrodelece tohoto regionu představují nejčastější geneticky detekovatelnou příčinu mužské neplodnosti – vyskytují se u 5–10 % mužů s neobstrukční azoospermií a u 2–5 % mužů s těžkou oligozoospermií. Oblast AZF je rozdělena do tří podoblastí označovaných jako AZFa, AZFb, AZFc. Fenotypový projev mikrodelecí se liší podle postiženého subregionu. Delece AZFc je klinicky nejproměnlivější – spektrum sahá od oligozoospermie až po úplnou azoospermii, přičemž chirurgický odběr spermií (TESE) má reálnou šanci na úspěch. Kompletní delece AZFa, AZFb, AZFbc nebo AZFabc mají závažnější dopad: vedou k úplné absenci spermatogonií, čímž je možnost získání spermií jakoukoliv metodou prakticky vyloučena.

Vyšetření je indikováno u mužů s neobstrukční azoospermií nebo těžkou oligozoospermií a je standardní součástí přípravy před ICSI. Vzhledem k tomu, že mikrodelece oblasti AZFc jsou přenositelné na všechny syny počaté metodou ICSI, je genetické poradenství před zahájením léčby nedílnou součástí péče.

Odběr

Pro molekulárněgenetická vyšetření potřebujeme odběr 2–5 ml nesrážlivé periferní krve (K3-EDTA).

Skladování: 4–8 °C po dobu max. sedmi dní.

Jak vyšetření pomáhá

Může pomoci objasnit genetickou příčinu mužské neplodnosti a upřesnit možnosti další léčby, včetně postupů asistované reprodukce (např. ICSI). Výsledky jsou důležité také pro genetické poradenství, protože některé mikrodelece se mohou při ICSI přenášet na mužské potomky.

Vyšetření syndromu fragilního X – FRAXA

Syndrom fragilního X chromozomu je nejčastější dědičnou příčinou středně těžké mentální retardace a druhou nejčastější genetickou příčinou mentální retardace u mužů po Downově syndromu. Onemocnění je způsobeno expanzí CGG trinukleotidových repetic v 5' UTR oblasti genu FMR1 na chromozomu Xq27.3. Při počtu repetic nad 200 (plná mutace) dochází k hypermetylaci promotoru, utlumení exprese genu FMR1 a deficitu proteinu FMRP, který se podílí na vývoji synapsí, neurální plasticitě a transportu neurálních mRNA. Muži s plnou mutací jsou vždy postiženi, u žen je klinický projev variabilní. Nositelky premutace (55–200 repetic) jsou ohroženy předčasnou ovariální insuficiencí (FXPOI), muži s premutací syndromem třesu a ataxie (FXTAS). S rostoucím počtem repetic a věkem přenašečky stoupá riziko expanze premutace na plnou mutaci v další generaci, při počtu repetic nad 99 je riziko přechodu na plnou mutaci téměř 100 %.

Vyšetření je indikováno u jedinců s mentální retardací nebo opožděným psychomotorickým vývojem s klinickými rysy svědčícími pro FRAXA, u příbuzných osob s prokázanou mutací genu FMR1 a u rodinných příslušníků ženy nesoucí premutaci nebo intermediální alelu. Součástí indikací je rovněž prenatální diagnostika u žen s premutací nebo plnou mutací FMR1, vyšetření žen s předčasným ovariálním selháním a prekoncepční screening žen, jejichž rodič trpí syndromem tremoru nebo ataxie.

Odběr

Pro molekulárněgenetická vyšetření potřebujeme odběr 2–5 ml nesrážlivé periferní krve (K3-EDTA).

Skladování: 4–8 °C po dobu max. sedmi dní.

Jak vyšetření pomáhá

Může pomoci odhalit přenašečství nebo potvrdit genetickou příčinu obtíží. Výsledky jsou důležité také při plánování těhotenství a posouzení rizika přenosu onemocnění na potomky.