Revmatoidní artitida

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění neznámé etiologie charakterizované chronickou synovitidou, destrukcí kloubní chrupavky a osteoporózou. Postihuje převážně drobné klouby končetin. Onemocnění však může mít i mimokloubní projevy – např. kožní příznaky ve formě revmatoidních uzlů, plicní fibrózu, poškození ledvin či anémie. Příznaky onemocnění se rozvíjejí nejčastěji mezi 20. a 40. rokem života a to 2 - 3krát častěji u žen než u mužů, prevalence je 0,5-1 %. Revmatoidní artritida patří mezi multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí celá řada faktorů. Je spojena mimo jiné s imunofenotypem HLA-DR1 a HLA-DR4. Homozygoti pro HLA-DR1 mají 8krát vyšší pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy (heterozygoti 2,5krát) ve srovnání s osobami bez tohoto antigenu. Detekce exprese povrchového antigenu HLA-DR1 může významnou měrou přispět k diferenciální diagnostice, včasné a cílené terapii, eventuelně prevenci u rizikových členů v rodině.